Mladé pušky z Újezda
Jeden obránce, druhý záložník, třetí útočník. Všichni tři ročník 2002, praváci a šikovní fotbalisté. Matěj Kubíček, Lukáš Fiodor a Štěpán Kovář nám představili své fotbalové životy.
Kluci, na úvod pár vět o vás…
Matěj: Jmenuji se Matěj Kubíček, pocházím tady z Újezda a fotbal hraji již několik let. Je mi 16let, od září nastupuji na Střední průmyslovou školu polytechnickou, obor Mechanik seřizovač.
Lukáš: Jmenuji se Lukáš Fiodor, je mi 15 let a hraju za SK Újezd. Můj nejoblíbenější sport je fotbal a mám rád i tenis.
Štěpán: Jmenuji se Štěpán Kovář, je mi 15 let, hraji hrotového útočníka. Ze sportu mám nejraději fotbal, ale dokáži se věnovat jakémukoliv jinému sportu.
2. Kdy a kde jste s fotbalem začínali?
Matěj: Začínal jsem tady v Újezdě, asi v první nebo druhé třídě.
Lukáš: S fotbalem jsem začínal ve třetí třídě, bylo to ve Slopném za mladší žáky, tehdy nás trénovali Libor Žáček a Honza Chlud. Pamatuji si, že jsme hodně zápasů prohrávali.
Štěpán: S fotbalem jsem začínal už někdy od školky, kdy jsem si kopal na zahradě, ale pořádně až na prvním stupni, někdy v přípravce.
3. Jak hodnotíte své působení v žácích?
Matěj: Poměrně dobře. Zahrál jsem si, sice až ve starších letech nejprve pod panem trenérem Sucháčkem, kde jsme nastupovali málo, ale s přibývajícími roky už to bylo lepší.
Lukáš: Na mladší žáky moc vzpomínek nemám, pak jsem přestoupil do Sehradic, kde jsme vyhráli soutěž a postoupili do přeboru.
Štěpán: V žácích si myslím, že jsme byli super kolektiv. Já jsem si to stoprocentně užil, ta poslední sezóna byla parádní.
4. Od sezóny 2017/2018 již nastupujete jen za dorostence, je to velký rozdíl oproti žákům?
Matěj: Jelikož jsem za dorostence hrál již pár předchozích sezón, tak mi rozdíl velký nepřišel,ale bylo to rozhodně rychlejší i tvrdší.
Lukáš: Nedělalo mi to velký problém. Rozdíl tam samozřejmě je, protihráči jsou silnější, vyšší, rychlejší, ale žádná hrůza to není.
Štěpán: Je to určitě rozdíl, protože ten fotbal je daleko rychlejší. Už jsou tam větší kluci, je todaleko těžší, ale časem jsem si zvykl a teď si nemůžu stěžovat.
5. Jak se vám celkově líbí v dorostu? Spoluhráči, soupeři, trenéři, úroveň soutěže….
Matěj: Se spoluhráči máme dobrý kolektiv, občas se sice pohádáme, ale někdy to bereme ze srandy. Protihráči jsou stejně silní a soutěž je dobrá. Kdybychom se více stmelili, máme i na víc.
Lukáš: Do dorostu jsem tady přišel v půlce sezóny, se spoluhráči se celkem bavím, ale ještě je moc neznám. Kraj je dobrá soutěž, akorát tréninků bylo málo, nebyli jsme sehrání, kvůli čemuž jsme pak na konci sezóny prohráli skoro všechny zápasy, takže musíme se nad tím zamyslet a vylepšit to.
Štěpán: Ze začátku to bylo dost v pohodě, hnedka jsme si s novými spoluhráči sedli, ale postupem času to bylo čím dál horší. Začali jsme se hádat, ta úroveň daleko klesla, i na hřišti jsme byli rozhádání a teď na konci sezóny to bylo úplně někde jinde. Prohrávalo se, řvali jsme po sobě, ale jinak si myslím, že jsme celkem dobrý kolektiv, jen se musíme trošku uklidnit a teď do toho dát všechno.
6. Na jaře jste už pravidelně nastupovali za muže, někdy i do základní sestavy. I přes mnohdy velký věkový rozdíl, s kým si nejvíce rozumíte v kabině a na hřišti?
Matěj: Rozumím si víceméně se všemi hráči, možná nejvíc však s Jirkou Kamenčákem a Milanem Bodlákem.
Lukáš: Hlavně s mladými jako je Filip Martinek, Franta Kráčalík, Karel Repatý. Z těch starších je to Tomáš Bělaška, Bebin (Petr Belžík), Petr Maňas a Pepa Struška.
Štěpán: Rozumím si se všemi, ale kdybych je tady měl vyjmenovat, tak jsou to Filip Martinek, Karel, Honza, Franta a ze starších určitě Jelínek (Josef Struška), Bebin (Petr Belžík) a Peca (Petr Maňas).
7. Již v patnácti letech jste se zapsali jako střelci u mužů. Připomeňte vaše góly našim fanouškům…
Matěj: Byla to branka proti Rokytnici, kdy mi to Tomáš Bělaška přihrál vzduchem a já to trefil šajtlí na druhou stranu, kde brankář neskočil.
Lukáš: Proti Poteči po rohu Šandyho (Josef Šandor), kdy to kopl na Pepu Strušku, ten mi to přiklepl a já to dal levačkou na zadní tyč.
Štěpán: První gól nevím, komu jsem dal, ale naběhnul jsem z lavičky na penaltu a po outu Ondry Častuly jsem to prodloužil na zadní tyčku. To byl můj první gól, dost šokující. Druhý gól byl v posledním zápase, kdy znovu po outu od Ondry jsem to dával z otočky do boční sítě.
8. Co vaše fotbalová kariéra? Budete chtít i nadále hájit barvy Újezda nebo se posunete někam výš
Matěj: Rozhodně bych zůstal rád v Újezdě a hrál za tento klub, protože jsem tady začínal a jsem tady spokojený.
Lukáš: Zatím se mi tady líbí, asi bych to ještě neměnil a pokud budou nějaké nabídky, tak asibych je odmítnul, tady je mi dobře, takže bych tady zůstal.
Štěpán: Já jsem byl vždycky srdcař, takže i kdyby byly nějaké nabídky, tak já bych tady zůstal.
9. Během probíhajícího Mistroství světa ve fotbale se následující otázka doslova nabízí. Jaký je váš nejoblíbenější fotbalista, klubový a národní tým?
Matěj: Nejoblíbenější fotbalista je Robert Lewandowski. Nejoblíbenější tým, kterému fandím strašně dlouho, je Bayern Mnichov a Německo.
Lukáš: Národní tým Brazílie, hráč Philippe Coutinho a klubový tým FC Barcelona.
Štěpán: Určitě to bylo Německo, ale už vypadli. Oblíbený hráč je jasně Mesut Ozil a klub asi Real Madrid nebo Arsenal.
10. Díky za rozhovor a přeji hodně štěstí.
Matěj: Taky děkuji.
Lukáš: Děkuju.
Štěpán: Děkuju moc.