Mladé pušky z Újezda

Jeden obránce, druhý záložník, třetí útočník. Všichni tři ročník 2002, praváci a šikovní fotbalisté. Matěj Kubíček, Lukáš Fiodor a Štěpán Kovář nám představili své fotbalové životy.

Kluci, na úvod pár vět o vás…

Matěj: Jmenuji se Matěj Kubíček, pocházím tady z Újezda a fotbal hraji již několik let. Je mi 16let, od září nastupuji na Střední průmyslovou školu polytechnickou, obor Mechanik seřizovač.
Lukáš: Jmenuji se Lukáš Fiodor, je mi 15 let a hraju za SK Újezd. Můj nejoblíbenější sport je fotbal a mám rád i tenis.
Štěpán: Jmenuji se Štěpán Kovář, je mi 15 let, hraji hrotového útočníka. Ze sportu mám nejraději fotbal, ale dokáži se věnovat jakémukoliv jinému sportu.

2. Kdy a kde jste s fotbalem začínali?

Matěj: Začínal jsem tady v Újezdě, asi v první nebo druhé třídě.
Lukáš: S fotbalem jsem začínal ve třetí třídě, bylo to ve Slopném za mladší žáky, tehdy nás trénovali Libor Žáček a Honza Chlud. Pamatuji si, že jsme hodně zápasů prohrávali.
Štěpán: S fotbalem jsem začínal už někdy od školky, kdy jsem si kopal na zahradě, ale pořádně až na prvním stupni, někdy v přípravce.

3. Jak hodnotíte své působení v žácích?

Matěj: Poměrně dobře. Zahrál jsem si, sice až ve starších letech nejprve pod panem trenérem Sucháčkem, kde jsme nastupovali málo, ale s přibývajícími roky už to bylo lepší.
Lukáš: Na mladší žáky moc vzpomínek nemám, pak jsem přestoupil do Sehradic, kde jsme vyhráli soutěž a postoupili do přeboru.
Štěpán: V žácích si myslím, že jsme byli super kolektiv. Já jsem si to stoprocentně užil, ta poslední sezóna byla parádní.

4. Od sezóny 2017/2018 již nastupujete jen za dorostence, je to velký rozdíl oproti žákům?

Matěj: Jelikož jsem za dorostence hrál již pár předchozích sezón, tak mi rozdíl velký nepřišel,ale bylo to rozhodně rychlejší i tvrdší.
Lukáš: Nedělalo mi to velký problém. Rozdíl tam samozřejmě je, protihráči jsou silnější, vyšší, rychlejší, ale žádná hrůza to není.
Štěpán: Je to určitě rozdíl, protože ten fotbal je daleko rychlejší. Už jsou tam větší kluci, je todaleko těžší, ale časem jsem si zvykl a teď si nemůžu stěžovat.

5. Jak se vám celkově líbí v dorostu? Spoluhráči, soupeři, trenéři, úroveň soutěže….

Matěj: Se spoluhráči máme dobrý kolektiv, občas se sice pohádáme, ale někdy to bereme ze srandy. Protihráči jsou stejně silní a soutěž je dobrá. Kdybychom se více stmelili, máme i na víc.
Lukáš: Do dorostu jsem tady přišel v půlce sezóny, se spoluhráči se celkem bavím, ale ještě je moc neznám. Kraj je dobrá soutěž, akorát tréninků bylo málo, nebyli jsme sehrání, kvůli čemuž jsme pak na konci sezóny prohráli skoro všechny zápasy, takže musíme se nad tím zamyslet a vylepšit to.
Štěpán: Ze začátku to bylo dost v pohodě, hnedka jsme si s novými spoluhráči sedli, ale postupem času to bylo čím dál horší. Začali jsme se hádat, ta úroveň daleko klesla, i na hřišti jsme byli rozhádání a teď na konci sezóny to bylo úplně někde jinde. Prohrávalo se, řvali jsme po sobě, ale jinak si myslím, že jsme celkem dobrý kolektiv, jen se musíme trošku uklidnit a teď do toho dát všechno.